Exkurze Polsko 2017

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTiskEmail

Kabinet dějepisu připravil pro žáky 9. ročníku poslední z řady společných exkurzí, tentokrát dvoudenní putování po významných památkách Polska – Osvětimi, Krakově a Wieliczce.
Ve čtvrtek 20. dubna jsme se sešli před školou opravdu časně, již před 4. ranní. Naštěstí přišli všichni, náš zájezd mohl začít. Většina využila přesun do Osvětimi k dospávání, takže krátce před devátou jsme mohli zahájit hlavní důvod našeho putování – prohlídku bývalého koncentračního tábora v Osvětimi. Do tábora Osvětim I. jsme prošli známou bránou s nápisem „Arbeit macht frei“, poté následovala prohlídka bloků, ve kterých jsou expozice o táboře či relikty po vězních tábora. U „Stěny smrti“ v bloku č. 11 jsme položili květiny a přes apelplac zamířili k plynové komoře. Zde nebylo třeba slov, místo promlouvalo samo. Poté jsme zamířili do zhruba 3 km vzdáleného tábora Osvětim II. – Březinka. Rozloha tábora je obrovská. Prošli jsme přes rampu, kam přijížděly transporty a kde docházelo k selekci lidí, až k památníku obětem, který stojí mezi ruinami plynových komor a krematorií I. a II. Prohlídku jsme zakončili v dřevěných barácích, původně stájích, kde vězňové tábora bydleli. 
Další cesta vedla do Krakova, kde jsme měli v hostelu Hollywood zajištěné ubytování. Po krátké pauze jsme zamířili do bývalé židovské čtvrti Kazimierz.  Zde jsme si během prohlídky našli čas i na ochutnávku známých „zapiekanek“. Část výpravy pak ještě zvládla cestu k bývalé továrně Oskara Schindlera, ty unavenější už zamířili do hostelu. Na noční prohlídku Krakova jsem počítal s pár lidmi, nakonec vás tam bylo skoro třicet. Nasvícené památky Krakova vypadají fakt úžasně! 
Druhý den, v pátek 21. dubna, jsme si po snídani sbalily věci, odnesly je do autobusu a zahájili prohlídku města Krakova. Nejprve jsme zamířili k soše draka spjatého s pověstí o založení města. Poté už naše kroky vedly na Wawel, kde se nachází katedrála a zámek polských králů. Při procházce městem jsme samozřejmě došli do samotného centra města – Rynku (náměstí), kde se nachází hned několik nádherných památek. V centru náměstí „obchoďák“ Sukiennice, vedle věž bývalé radnice, na věži Mariánského kostela zrovna zněl další symbol města – melodie „hejnal“! Toulání městem jsme zakončili u Floriánské brány a proslulého Barbakanu – pozůstatcích po mohutném opevnění města. Přes Jagellonskou univerzitu jsme si to nasměrovali už k Visle, kde na nás na parkovišti čekal autobus. Cesta do Wieliczky byla krátká, je to jen nějakých 14 km. Prohlídka místních solných dolů, jedněch z nejstarších v Evropě, byla dalším z vrcholů naší exkurze. Už jen samotný sestup byl zážitek, poté nás čekala trasa dlouhá asi 3 km. Historie a fungování dolu, legendy, obrovské komory v čele s Komorou sv. Kingy – největším podzemním kostelem na světě – to je jen krátký výčet všeho, co jsme během dvouhodinové prohlídky obdivovali. Závěrečný výjezd na povrch v hornické kleci byl pak už jen pomyslnou třešničkou na dortu. Před odjezdem si ještě mnozí nakoupili pár suvenýrů a mohla započít cesta domů. Myslím si, že výsledek naší téměř tříměsíční přípravy stál za to, akce se povedla. Chtěl bych tedy tímto způsobem poděkovat především paní učitelce Jolaně Kaminské, bez které bych to asi nedal, neboť její polština a můj polskoslovenskočeský jazyk jsou dva diametrálně odlišné dorozumívací prostředky. Díky Joli! Dík také patří doprovázející paní učitelce Navrátilové, která vše dokumentovala a panu řidiči Petru Matějovi, který nás všude bezpečně dovezl. 
Díky za akci. 
Jaroslav „Jerry“ Vít, váš preceptor historie a také vedoucí zájezdu.